Thief: Příklad začátku hry: Hráči si navrhli 3 hráčské postavy (po dohodě s DMem sourozenci = úplně se znají, kdo jaký je a jaké má schopnosti).
DM vypráví úvod hry (zestručněno): Blablabla ... všechny postavy se nechaly najmout jako jednorázoví průvodci jedné karavany do hodně vzdáleného velkého města, které leží za velikou pouští na jejím okraji těsně u moře ... karavana dojela v pořádku, nedaleko brány města byly hráčské postavy propuštěni (za vstup do města se platí), vůdce karavany jim poděkoval, hodil váček a karavana zvířat se zbožím vplula do města.
Konec tečka. Co ví DM v tuto chvíli o městě? Téměř nic, jen že je veliké, leží na okraji moře, má přístav a určitě alespoň jednu bránu, protože 100 metrů před ní stojí postavy :) Co ví DM v tuto chvíli o příběhu: No přece totální nic ;) V tuto chvíli na začátku hry vlastně nemá DM žádnou jinou informaci o dění ve hře, než tu, kterou znají nebo vidí hráči.
A slovo mají postavy. Možností je nekonečně, DM čeká a vymyslí věci za letu (on the fly) dle jejich jednání. Řeší to, na co se podívají, kam půjdou. Plus zcela náhodně přihazuje události. Postavy se třeba začnou dlouze dohadovat, co udělají a DM se poškrábe za uchem a vystřelí od boku: "z brány města vybíhá jezdec na velbloudovi" přitom nemá tucha, kdo je to, proč se tak děje, popisuje vlastně pouze to, co hráčské postavy vidí ... Když se na něj postavy vykašlou, tak prostě proběhne kolem (nebo mu něco upadne na zem nebo nesrozumitelně něco zařve nebo cokoliv, DM si vymýšlí barvitě jako duha). Když si ho postavy všimnou a zkusí ho zastavit, tak třeba zastaví a začne vzrušeně blekotat nebo povýšeně nebo agresivně (DM si opět nezřízeně vymýšlí přímo za chodu) nebo nezastaví. Možností po kolena. Pointa: tuto událost si už po jejím ukončení postavy pamatují, DM si ji pamatuje také (no měl by stoprocentně) a později v ději této jednoduché události může nebo nemusí dát příběhový smysl, propojit to s dalšími událostmi nebo herními fakty (zužitkuje ji, jak se mu to bude hodit).
Tak se začíná rodit příběh, náhodné střípky, které si DM vymýšlí mu najednou některé začnou v hlavě dávat příběh a DM se toho může a nemusí chytnout, je zcela volný. Nevím jak bych to přirovnal, asi takto:
1. Příprava je o čistém papíru a pastelkách pro DMa, DM maluje dopředu ze své hlavy (to je ta příprava) a hráči pak kresbu víceméně obtahují nebo i něco někde zgumují a namalují jinak, ale celek, vyznění obrázku (tj. zápletka příběhu) zůstane ve svém jádru tak, jak to DM předem vymyslel.
2. Improvizace je o malování kousků papíru společně DMem a hráči přímo v průběhu hry, jejich házení na stůl, kdy DM má možnost na již namalované kousky papíru ještě něco domalovat (dát jim význam, který se při jejich hraní neprojevil ve hře a je tedy volný pro DMovo dotvoření), nepodstatné kousky posunout na okraj stolu (příběhově je utlumí, zůstanou jako nepodstatné události). Z těch papírků, které se DMovi budou hodit pak následně za běhu hry vytvoří příběh a to ho již natlačí do určité promyšlené přípravy některých dalších událostí, aby dávaly smysl s tím, co potřebuje (DM pochopí vizi obrázku, jak je ho potřeba domalovat, aby příběhové události - papírky, které vybral, dostaly smysl). DMa vlastně ty jednotlivé papírky inspirují k výslednému obrázku, to je ta pointa!
Tak a to je velmi zjednodušeně jeden ze způsobu užití improvizace, nulové přípravy příběhu před začátkem hraní a jeho krystalizování v průběhu hry.